Adventní věnec – historie

Prosinec 4, 2018 at 7:40 am

Nedělí 2. 12. započal Advent a k němu nerozlučně patří věnec

Ale víte o něm něco více, než jen to, že na něm hoří každou neděli o jednu svíci více?

Strojení adventního věnce patří k relativně mladým, zato velmi oblíbeným vánočním zvykům. Kořeny tradice sahají do první poloviny 19. století. V Rakousku a Německu jsou adventní věnce prvními posly blížících se vánočních svátků. Nejstarší písemně doložená zpráva o adventním věnci pochází z roku 1838 z bohatého přístavního města Hamburku. Teolog Johann Heinrich Wichern tehdy nade dveře sirotčince, který spravoval, pověsil na počátku adventu velký věnec vyřezávaný ze dřeva. Každý den na něj upevnil jednu zapálenou svíci. Pod věnce stála pokladnička, do které mohli zbožní věřící házet vánoční milodary pro opuštěné a osiřelé děti. Ze severního Německa se zvyk rozšířil do dalších krajů především zásluhou evangelického hnutí mládeže. Mezi dvěma světovými válkami pronikl za hranice německy hovořících zemí. Adventní věnce se vyřezávaly nejen ze dřeva a barvily na zeleno, ale zhotovovaly se také ze zelených větviček jehličnanů. Živé adventní věnce symbolizovali věčný život, který věřícím přislíbil Ježíš Kristus. Kruhový tvar věnce vyjadřoval jednotu společenství lidí a Boha, plamen svíček připomínal Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka. Poněvadž adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi, ustálil se počet svící na adventním věnci na čtyřech. Každou adventní neděli se jedna z nich zapálí.

Dnes se adventní věnce objevují i v českých domácnostech. Vyrábějí se z chvojí, šišek a jeřabinových proutků.

Zdrojem pro tento článek byla kniha Malá encyklopedie Vánoc autorky Valburgy Vavřínové